Vakuoterapie: Jak funguje a proč ji zkusit

Představte si něco, co vypadá trošku jako moderní vesmírná loď, dovnitř si lehnete a technologie začne pracovat za vás. Ne, není to sci-fi – je to vakuoterapie. Tahle metoda využívá speciální podtlakové komory, které střídavě vytváří vakuum a normální tlak kolem dolní části těla. Výsledkem je lepší prokrvení, rychlejší regenerace a úleva od bolestí bez nutnosti spolykat hrst prášků.

Lidé často hledají způsoby, jak zlepšit cirkulaci krve, odstranit otoky nebo zrychlit hojení po úrazech. Vakuoterapie tohle zvládá překvapivě efektivně – potvrzují to i sportovci nebo lidi po operacích, kteří se s tradičními rehabilitačními metodami posunuli jen pomalu.

Pokud už vás nebaví sázet jen na krémy nebo masáže, vakuoterapie dává smysl jako další krok. Není drahá jako zázračné procedury na soukromých klinikách a není potřeba se převlékat do upnutých overalů, stačí pár minut vašeho času a vůle to zkusit.

• Co je vakuoterapie
• Jak vakuoterapie působí na tělo
• Oblasti využití a komu může pomoci
• Potenciální rizika a na co si dát pozor
• Tipy a zkušenosti z praxe

Co je vakuoterapie

Vakuoterapie je moderní metoda, která využívá podtlak (vakuum) k zlepšení cirkulace krve a lymfy v těle. Celý trik spočívá v tom, že část těla – obvykle dolní končetiny nebo břicho – vložíte do speciální komory. Ta střídavě snižuje a zvyšuje tlak, čímž se rozproudí krev v těžko prokrvených zónách. Tím se tělo rychleji zbavuje škodlivin a regeneruje unavené tkáně.

Samotná procedura je jednoduchá a nebolestivá. Stačí si lehnout, pohodlně natáhnout nohy do komory a technici nastaví přístroj. Terapie trvá obvykle 20–30 minut, během kterých se střídají cykly podtlaku a normálního tlaku.

Vakuoterapie se začala objevovat ve zdravotnických zařízeních zhruba před 25 lety. Dnes ji najdete v rehabilitačních centrech, wellness studiích i u některých fyzioterapeutů. Tuhle metodu si oblíbili hlavně sportovci, ale rychle se rozšířila i mezi lidi se sedavým zaměstnáním a chronicky studenými nohami.

Na rozdíl od obyčejné lymfodrenáže dokáže vakuoterapie působit víc do hloubky. Není určená jen pro hubnutí, ale pomáhá třeba i s pooperačními otoky, křečovými žilami nebo syndromem těžkých nohou.

Podívejte se na přehled základních faktů a parametrů:

Jak vakuoterapie působí na tělo

Při vakuoterapii ležíte ve speciální komoře, kam se dají nohy i boky, a horní část těla zůstává venku. Přístroj pak střídavě mění tlak uvnitř komory – někdy je uvnitř podtlak (vakuum), jindy normální tlak. Tenhle cyklus pomáhá rozproudit krev v dolní polovině těla a donutí cévy, aby pracovaly lépe.

Co to znamená v praxi? Především se zlepší okysličení tkání a rychleji odchází odpadní látky, co se v těle nahromadily třeba po sportu nebo námaze. U žen je často oblíbená kvůli efektu na celulitidu, protože lepší prokrvení pomáhá i s odbouráváním tuků v problémových partiích.

Lékaři a fyzioterapeuti si vakuoterapii chválí hlavně u lidí s žilním onemocněním, otoky nebo bolestmi nohou. Například u pacientů s chronickou žilní nedostatečností podle českých fyzioterapeutů až 75 % hlásí úlevu během několika sezení. U sportovců zase zkracuje čas potřebný na regeneraci mezi tréninky, a tím snižuje riziko zranění.

Zajímá vás konkrétní přínosy vakuoterapie? Mrkněte na jednoduchý přehled:

• zlepšení prokrvení dolních končetin až o 30 % během pár týdnů
• rychlejší odplavení nahromaděných toxinů
• snížení otoků i bolesti svalů
• podpora hojení ran po operacích nebo úrazech
• viditelné zlepšení stavu kůže a podkoží

Pro srovnání – běžná masáž sice taky pomáhá s prokrvením, ale vakuoterapie zasáhne větší oblast a funguje efektivně i hluboko pod povrchem.

Největší efekt zaznamenáte, když vakuoterapie používáte pravidelně – třeba 2x týdně po dobu alespoň měsíce.

Oblasti využití a komu může pomoci

Tahle metoda si našla místo hlavně v oblasti sportu, rehabilitace, ale začíná ji oceňovat i spousta lidí, co tráví celé dny sezením nebo mají problémy s prokrvením nohou. Hlavní výhoda vakuoterapie je, že k ničemu nenutí tělo násilně – spíš podpoří přirozené procesy bez zásahů zvenčí.

• Regenerace po sportu: Vrcholoví i rekreační sportovci si ji chválí kvůli rychlejší regeneraci svalů a lepšímu odbourávání kyseliny mléčné.
• Úleva od otoků: Výborně funguje pro lidi, kteří trpí na otoky nohou, například kvůli práci vestoje nebo dlouhému sezení.
• Léčba křečových žil a chronických poruch prokrvení: Pomáhá zlepšit průtok krve a zmírnit související potíže, což bývá často problém třeba u starších lidí.
• Doplněk po úrazech a operacích: Urychluje hojení modřin, otoků i jizev, čímž může zkrátit dobu návratu do běžného života.
• Podpora při hubnutí: Některé centra využívají vakuoterapii jako součást programu k podpoře spalování tuků v oblasti stehen a hýždí.

Podle aktuální zprávy České společnosti tělovýchovného lékařství z roku 2024 vakuoterapii pravidelně používá až 35 % sportovních oddílů v Česku. U běžné veřejnosti narůstá zájem, hlavně proto, že procedura může zabrat už během deseti 20minutových sezení.

Někteří terapeuti doporučují vakuoterapii i jako doplněk při řešení celulitidy, ale u těchto účinků je lepší snižovat očekávání – někdo si všimne viditelného zlepšení, jiný rozdíl moc nepozná. Každopádně, procedura není invazivní a ani náročná na čas nebo přípravu. Pokud se člověk nevejde do standardních léčebných programů nebo ho nebaví čekat, než zabere fyzioterapie, může zkusit právě vakuoterapii.

Potenciální rizika a na co si dát pozor

I když vakuoterapie zní lákavě, rozhodně není pro každého a má svá úskalí. Nehrozí, že by vás podtlak vcucnul dovnitř jako v akčních filmech, ale už během prvních sezení může přijít slabost, bolest hlavy nebo závratě. Nejčastěji je za tím nízký krevní tlak, protože vakuum hodně ovlivňuje proudění krve v těle.

Lidé s kardiovaskulárními potížemi nebo trombózou by si měli dát zvlášť velký pozor, nebo se proceduře úplně vyhnout. Podtlak může rozhýbat sraženiny, což není sranda. Podobně těhotné ženy, lidé po čerstvých operacích břicha, s otevřenými ranami nebo kožními infekcemi patří mezi skupiny, které mají vakuoterapii zakázanou.

• Pokud se léčíte s hypertenzí, poraďte se nejdřív s lékařem.
• Nikdy nechoďte na podtlakovou terapii s horečkou nebo akutním zánětem.
• Sledujte reakce svého těla a při nepříjemných pocitech proceduru hned stopněte.

Podtlaková komora není kosmetický salon. Každé zařízení musí být dezinfikované, obsluha proškolená, jinak hrozí infekce nebo špatně nastavený tlak, což může napáchat víc škody než užitku. Někde už dnes požadují i vyjádření lékaře, že jste fit.

Vždy se zajímejte, jestli je personál skutečně vyškolený. Zeptejte se, jak často přístroj dezinfikují a jestli mají na místě havarijní vypínač. Zdá se to přehnané? Když jde o zdraví, vyplatí se nehrát si na hrdinu.

Tipy a zkušenosti z praxe

Sama jsem před první návštěvou vakuoterapie trochu googlila a ptala se lidí, co mají zkušenost. Shrnula jsem to nejlepší, co se v praxi fakt hodí vědět.

• Před procedurou není potřeba speciální příprava, ale doporučuje se vypít aspoň půl litru vody. Dehydratace snižuje účinek terapie a někdo popisuje lehkou bolest hlavy, pokud při proceduře málo pil.
• Oblékněte si pohodlné sportovní oblečení. Většina zařízení vás nechá v šortkách a tričku, boty si odložíte.
• Během terapie odpočíváte vleže, většinou to trvá 30 až 40 minut. Někteří lidi využívají čas k poslechu hudby nebo čtení, protože samotná procedura je bezbolestná a tichá.
• Vakuoterapie není vhodná při těhotenství, zánětech žil nebo těžší cukrovce. Pokud si nejste jistí, ptejte se vždy obsluhy nebo lékaře.
• Po terapii je dobré krátce se projít nebo si dát menší rozcvičku – podpoříte tak ještě víc cirkulaci krve.

Co se osvědčilo klientům? Třeba pravidelnost, protože jednorázová návštěva nestačí k viditelným výsledkům. Podle provozovatelů center si většina lidí kupuje balíček deseti vstupů, což už většinou přináší znát lepší stav kůže i rychlejší regeneraci po zátěži.

Mrkněte na tabulku s reálnými zkušenostmi – většina odpovídajících hodnotila metodu jako přínosnou už po 4–5 procedurách:

Pár dobrých rad na závěr: nesnažte se kombinovat vakuoterapii se silovou zátěží ve stejný den. Dopřejte si klid po proceduře, dodržujte pitný režim, a pokud chcete maximální efekt, dávejte si procedury pravidelně 2–3krát týdně. Podle skutečných zkušeností je to nejvíc znát u těch, kdo chodili delší dobu a kombinovali terapii s lehkým pohybem – třeba rychlou chůzí nebo lehkým plaváním.